Tisková zpráva

Projekt „Open Synagoue in Krnov“ úspěšně ukončen / Krnov/Kraków/Ostrava/Hague /

Po tři roky od 1.1.2015 do 31.12.2017 probíhal ve slezském Krnově ojedinělý mezinárodní projekt příhraniční spolupráce. Projekt „Open synagogue in Krnov“ byl společně organizován z české strany spolkem Krnovská synagoga a z polské strany progresivní židovskou komunitou Beit Kraków. Dotací třetiny celkových nákladů se na projektu podílel prestižní holandský Jewish Humanitarian Fund se sídlem v Hague. Výsledkem tohoto počinu je počátek obnovy pravidelné židovské reformní bohoslužby v synagoze v Krnově a zároveň zvýšení počtu členské základny nejbližší židovské obce v Ostravě, která projekt od počátku podporovala a spolufinancovala. Součástí projektu v jeho závěru byla úspěšná konverze k judaismu několika členů krnovského spolku před polským rabínským soudem (Beit Din) v Krakově v prosinci 2017. Beit Din Polski zorganizovalo Centrum Judaizmu Postępowego a komunita Beit Kraków, která je od roku 2011 členem EUPJ/WUPJ (World Union Of Progressive Judaism). Že šlo o zcela mimořádnou událost, podtrhuje fakt, že se jednalo o vůbec první zasedání polského Beit Dinu od 2. světové války!

Na počátku projektu stála vize obnovy židovské bohoslužby v budově krnovské synagogy. Jako jedna z mála synagog v pohraničí nebyl krnovský „Tempel“, jak se říkalo reformním synagogám ještě za Rakousko-Uherska, zničen během nacistického „říšského pogromu“ v listopadu 1938. Synagoga byla tehdy adaptována na tržnici a po válce sloužila jako sklad a od roku 1960 jako archiv, který v synagoze sídlil až do povodně v roce 1997. Od roku 1999 pořádá v synagoze aktivity pro veřejnost občanské sdružení, resp. dnes zapsaný spolek, s přiléhavým názvem „Krnovská synagoga“. Budova synagogy v Krnově je od roku 2004 v majetku Federace židovských obcí v České republice a právě od jejích tehdejších představitelů vzešel v roce 2008 nápad na obnovu židovské bohoslužby ve Slezsku. Zpočátku se zdálo, že půjde jen o nerealizovatelný sen, vždyť z původních několika stovek židovských obcí jich v České republice po tragédii šoa a pozdější emigraci židů do Izraele zůstalo pouhých 10 (z toho v české části Slezska ani jedna). Řada dochovaných synagog v místech, kde nejsou židovské obce, tak neslouží svému původnímu účelu, ale jsou využívány ke kulturním podnikům či jako muzea. Dochází tak k situacím, jako byla ta v Krnově – ostravská židovská obec, která je nejblíže Krnovu, nemá synagogu, zatímco v Krnově zase nebyla židovská obec. Právě s nejbližšími židovskými obcemi v regionu od počátku spolupracovali členové sdružení Krnovská synagoga, a to již od svého vzniku se Židovskou obcí Olomouc a přibližně od roku 2004 velmi úzce s obcí v Ostravě. V průběhu pořádání společných krnovsko – ostravských akcí začala svítat naděje, že přece jen by mohla synagoga v budoucnu být opět „Beit kneset“ – domem setkání k modlitbě. Mezitím však události nabíraly spád.

Spolek Krnovská synagoga není židovskou organizací, ale vznikl jako sdružení nadšenců pro opravu a využití budovy synagogy a zájemců o židovskou historii a kulturu. Jeho hlavní cíl – opravu synagogy a zřízení stálé expozice o historii židovského osídlení v regionu, se podařilo naplnit díky Federaci židovských obcí, která zařadila objekt do svého projektu „Deset hvězd, revitalizace židovských památek v České republice“, spolufinancovaného z prostředků Evropské unie a Ministerstva pro místní rozvoj ČR, během něhož byla synagoga kompletně opravena během pouhých tří let. Synagoga byla veřejnosti slavnostně otevřena v červnu 2014. Na galerii nad hlavním sálem je umístěna stálá expozice věnovaná židovským průmyslníkům, podnikatelům a vynálezcům. Během rekonstrukce byla však také vyrobena replika svatostánku na svitky Tóry, doplněna židovská ornamentální výzdoba, památkářům se podařilo zrekonstruovat původní barvy exteriéru i interiéru, pod stropem byl odkryt nápis ze sváteční modlitby Halel: „Od východu slunce až po jeho západ budiž chváleno jméno Boha“. V té době již měla skupina členů spolku Krnovská synagoga za sebou řadu kroků směřujících k uskutečnění vize obnovy židovské bohoslužby, což by pochopitelně nešlo realizovat bez praktikujících židů.

Již od roku 2005 probíhala jako jedna z aktivit spolku v synagoze pravidelná četba rabínského českého překladu Tóry, zprvu soukromě, od roku 2006 pro zájemce z řad veřejnosti a doplněná o přednáškovou část na téma tradičních rabínských výkladů jednotlivých každotýdenních pasáží. Aktivity se postupně rozrůstaly o další přednášky, např. o židovských svátcích a zvycích, židovském kalendáři atd. V průběhu tohoto období navštívilo krnovskou synagogu s přednáškami několik českých rabínů. Na radu pana zemského rabína Karola Efraima Sidona byly veškeré již více „duchovně vypadající“ aktivity transformovány do programu „Bnei Noach – Tóra pro každého“, který probíhal v synagoze v Krnově v letech 2012 – 2014 a v posledním roce byl spolufinancován Nadačním fondem obětem holocaustu (NFOH). Tento program již přímo předcházel projektu „Open synagogue in Krnov“. Mezitím se např. podařilo do pravidelných aktivit v krnovské synagoze zapojit několik členů Židovské obce (ŽO) Ostrava žijících v Krnově a spolek Krnovská synagoga byl posílen o členy židovského původu z Krnova a Opavy. Zájem o židovství u některých členů spolku postupně přerostl v rozhodnutí podstoupit konverzi k judaismu, které v roce 2012 oficiálně podpořilo představenstvo ŽO Ostrava. V témže roce kontaktovalo vedení židovské obce nejbližšího rabína progresivního směru Ostravě a Krnovu, rabbi Tanyu Segal z Beit Kraków (jedná se o první rabínku – ženu v Polsku).

Rabínka Tanya Segal se ujala výuky a vedení skupiny, v letech 2013 a 2014 se podílela na několika akcích v Ostravě (např. Tu BiŠvat, Pesach, festival Templfest), zejména se však od samotného slavnostního otevření aktivně účastnila programů v krnovské synagoze. Myšlenkou obnovy bohoslužby v krnovské synagoze byla paní rabínka nadšena natolik, že v rámci slavnostního otevření vedla v sobotu 14. června 2014 šabatovou bohoslužbu, v krnovské synagoze poprvé od roku 1938! Programu, nazvaného „Otevřený šábes“, se účastnili členové židovských obcí Ostrava, Olomouc, Brno a progresivní komunity Bejt Simcha z Prahy, rovněž tak ale potomci předválečné krnovské židovské komunity z Izraele. Ke čtení pasáže z Tóry byl tak mimo jiné vyvolán i například bývalý letový inženýr Chel HaAvir (izraelské vojenské letectvo) a společnosti El Al pan Gideon Jokel, jehož rodiče se chodili modlit do krnovské synagogy před svým útěkem do tehdy ještě britské Palestiny. V tomto momentě, plném dojetí a nabitém emocemi, jakoby došlo k pomyslnému předání duchovní kontinuity, zajišťující pokračování tradice židovské bohoslužby v Krnově. Ostatně potomci krnovských židovských rodáků z Izraele, USA, Kanady, Británie či Francie postupně navštěvovali město svých předků již v předchozích letech a rovněž vyjádřili svou podporu myšlence obnovy bohoslužby v krnovské synagoze. Obzvláště silný byl například moment v říjnu 2013, kdy dosud nejpočetnější skupinu rodáků a jejich potomků vyzval v synagoze ke spontánní společné modlitbě pan Michael Porat, pocházející z krnovské likérnické rodiny Pollak.

Po zvážení všech možností, jak vizi obnovy bohoslužby uskutečnit, byl v červenci 2014 vytvořen mezinárodní projekt „Open synagogue in Krnov“. Mezi hlavní cíle projektu od počátku patřilo zajistit systematické židovské vzdělávání a napomoci obnově pravidelného židovského náboženského života v Krnově a dokončit kurz konverze k judaismu před rabínským soudem v Krakově. V rámci projektu se uskutečnilo pod vedením rabbi Tanyi Segal celkem 52 setkání v krnovské synagoze – svátky, šabaty, výukové lekce, koncerty, výstavy aj., 10 návštěv Krakova na akce pořádané Beit Kraków (modlitby, svátky, vzdělávací projekty) a 32 skupinových výukových lekcí prostřednictvím elektronické komunikace. Řada akcí se uskutečnila společně s ostravskou židovskou obcí, většina aktivit v synagoze byla přístupná zájemcům z řad široké veřejnosti. Podařilo se ustálit pravidelnou šabatovou modlitbu a setkávání při příležitosti židovských svátků a pamětních dnů. V pondělí 11. prosince 2017 podpořila ŽO Ostrava prostřednictvím přítomnosti své předsedkyně PhDr. Mileny Slaninové u Beit Dinu v Krakově konverzi 8 kandidátů a na jednání představenstva v lednu 2018 je přijala za své členy. „Jsme nesmírně šťastní, že se nám podařilo získat do naší obce tyto nové členy. Jsou jako naše děti, na které jsme tak dlouho čekali, abychom je co nejdříve mohli přijmout mezi sebe oficiálně jako Židy,“ sdělila ve svém proslovu v Krakově paní předsedkyně.

Rabínský soud byl složen z rabínů - členů mezinárodních rabínských organizací pracujících v Polsku nebo svázaných s Polskem tragickou historií své rodiny, jako rabbi Mira Raz, dcera přeživších z Polska a rabínka Mishkenot Ruth Daniel (Tel-Aviv Jafa), nebo rabbi Tanya Segal, působící v Polsku již 10 let (Beit Kraków), a rovněž rabbi Boaz Pasch, který působil v letech 2006 - 2012 jako vrchní rabín Krakova a který od počátku také podporoval progresivní komunitu Beit Kraków. Účast rabínů více směrů judaismu na společném projektu vyslala nadějný signál malým židovským komunitám ve východní a střední Evropě, že snaha o obnovu židovského života v místech zdecimovaných tragédií šoa, dává hluboký smysl.

Projekt „Open Synagogue in Krnov“ se symbolicky uzavřel již oslavou svátku Chanuka, kdy si připomínáme vítězství duchovních hodnot nad těmi materiálními, a následně šabatem 30. prosince 2017, kdy za účasti rabbi Tanyi Segal k Tóře poprvé společně vystoupili jak původní krnovští členové ostravské židovské obce, tak ti budoucí. Spolupráce s polskými partnery bude v moravskoslezském příhraničí zcela jistě pokračovat i nadále. Na závěr se sluší poděkovat všem, kteří realizaci projektu „Open Synagogue in Krnov“ vůbec umožnili. Židovská obec Ostrava projekt podpořila rozhodnutím představenstva již v létě 2014 svou záštitou a rovněž nezanedbatelným finančním příspěvkem. Mezi další významné sponzory projektu se vedle holandského Jewish Humanitarian Fund a samotné zájemce o konverzi, zařadili např. bývalý major izraelského letectva Menashe Immerglick (žel nás opustil 16.2.2018, nechť je jeho duše vevázána do svazku života), jehož rodina pocházela, jak symbolické, zčásti z Krnova a zčásti z Ostravy, a tajemník spolku Krnovská synagoga a donátor liturgických předmětů Jiří Strnad z Vrbna pod Pradědem. Poděkování patří kromě již zmíněných také všem členům a přátelům spolku Krnovská synagoga, kteří naplnění této vize jakýmkoli způsobem podporovali, a v neposlední řadě Federaci židovských obcí, vlastníku budovy, za důležitou počáteční inspiraci, která nastartovala proces návratu židovského života do zachované synagogy.

Petr Aharon Tesař, Krnovská synagoga